Loewy Jiří, 13. 7. 1930 Rumburk – 1. 1. 2004 (Wuppertal – SRN) novinář, publicista a politický činitel. 1947-48 krajský tajemník sociálně demokratické mládeže a redaktor deníku Stráž severu v Liberci. 1948 odmítl sloučení Čs. sociální demokracie s KSČ. V listopadu 1948 zatčen a 1949 odsouzen za „pobuřování“ k šesti letům vězení; 1953 jako těžce nemocný amnestován. 1955-60 zásobovač v severočeských textilkách, 1960-67 redaktor závodního časopisu, 1967-69 tiskový mluvčí oborového ředitelství Bavlnářského průmyslu v Hradci Králové. V srpnu 1969 odešel do exilu – nejprve do Rakouska, poté do SRN. 1970-88 pracovník tiskového odboru holandského koncernu „Akzo“ ve Wuppertalu a v Arnhemu. Od 1974 člen ústředního výkonného výboru, od 1975 člen představenstva a 1989-95 ústřední tajemník exilové ČSSD; 1978-89 vydavatel a šéfredaktor čtvrtletníku Právo lidu, z nějž vytvořil list vysoké žurnalistické úrovně, 1990-91 čtvrtletníku Pól – revue bez hranic. Od 1990 žil střídavě ve Wuppertalu a Praze a spolupracuje jako nezávislý publicista s českým i německým tiskem a rozhlasem; od konce 90. let do své smrti publikoval pravidelně komentáře a fejetony v Lidových novinách (knižní výbor Kolik druhů sýra potřebuje člověk?, 2004). Spoluautor posmrtně vydané knihy vzpomínek Úseky polojasna / Vzpomínky Jiřího Loewyho (2005)a  sborníku Léta mimo domov. K historii Československé sociální demokracie v exilu (Praha 1996). V prosinci 1999 podal (spolu s J. Kohoutem) před Ústavním soudem ČR zásadní svědectví potvrzující vlastnická práva ČSSD k pražskému Lidovému domu.