Vaněk Karel, *23. 1. 1866 Kostelec nad Černými lesy – 23. 2. 1924 Brno, politik a novinář. Původním povoláním truhlář. Od začátku 90. let 19. století činný v Českoslovanské sociálně demokratické straně a jejím regionálním tisku, později tajemník nemocenské pokladny v Mladé Boleslavi a v Praze. 1902-04 ústřední tajemník strany; 1901-04 předseda Dělnické akademie; 1902 hlavní organizátor dělnické výstavy v Praze. Od 1904 tajemník Všeobecné dělnické pokladny v Brně a čelný představitel české sociální demokracie na Brněnsku, kde v následujících letech výrazně zasáhl do sporů mezi autonomisty a centralisty. 1906-18 poslanec moravského zemského sněmu a 1911-18 poslanec říšské rady. Za 1. světové války zprvu stoupenec Šmeralova prorakouského aktivismu, 1917 se s ním rozešel. 1918 člen Národního výboru čs. a člen předsednictva Moravského národního výboru; 1918-20 člen Revolučního národního shromáždění. Od 1919 ředitel Všeobecné úrazové pojišťovny v Brně; 1919-20 starosta města Brna. 1919-21 stoupenec tzv. marxistické levice, s níž 1921 vstoupil do KSČ. Do češtiny přeložil Sociální revoluci Karla Kautského.