Vaverka Leopold, *8. 2. 1894 Erszébetfalva u Budapešti – .. .. …., tělovýchovný pracovník, novinář a politický činitel. Absolvoval čtyři třídy reálky a poté se vyučil typografem v Brně. Od mládí působil v dělnické tělovýchově a před 1. světovou válkou začal spolupracovat se sociálně demokratickým tiskem, kam přispíval články i kresbami. Za světové války 1914-18 sloužil v rakousko-uherské armádě. 1918 se stal vedoucím redaktorem ústředního listu Svazu DTJ Tělocvičný ruch a posléze hlavním organizátorem osvětové činnosti („vychovatelem“) v rámci dělnické tělovýchovy: postupně převzal řízení celé publikační a zpravodajské činnosti svazu a založil časopisy Náš dorost, Vychovatel a Předvoj. 1936-39 a 1945-48 starosta Svazu Dělnických tělocvičných jednot československých, který zastupoval ve výkonném výboru Socialistické tělovýchovné internacionály. 1935-39 poslanec Národního shromáždění, kde se uplatňoval především v oblasti branné politiky, resp. branné výchovy. Na začátku německé okupace jmenován členem výboru Národního souručenství, avšak 1. 9. 1939 zatčen gestapem a do konce 2. světové války vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Po návratu do Prahy v červnu 1945 se znovu ujal funkce starosty Svazu DTJ; 1945-48 člen ústředního výkonného výboru Čs. sociální demokracie a 1945-46 poslanec Prozatímního národního shromáždění. Patřil k zastáncům autentické politiky ČSSD a odpůrcům fierlingerovské linie; v únorové krizi 1948 podpořil stanovisko V. Majera. Po nastolení komunistické diktatury odešel z politického života. – Autor několika odborných příruček (Organisační rádce DTJ, 1919; Vychovatel v činnosti, 1931).